Jak jsem málem udělala v českých médiích pohovorový homerun.

9. 09. 2015 17:05:21
Poměrně nedávno vyslovila jsem jedno velmi pošetilé přání. Řekla jsem, že bych chtěla být úplně blbá.

Mohla bych přejímat dogmatické názory a klidně je ventilovat, bez toho abych přemýšlela nad tím, co si o tom bude myslet mé okolí, každý by si řekl, jen ji nech, ona je úplně blbá. Měla jsem pocit, že se hloupým lidem prostě žije na světě lehčeji. Bohužel, jak to tak někdy bývá, přání se plní a tak i já jsem měla možnost zakusit pocit, kdy jste ale opravdu za úplného tupce.

Většinou, když je člověk mladý, posílá spoustu životopisů a odnikud se mu neozývají a postupně se protlouká a získává zkušenosti. Já si stěžovat nemůžu. Málokdo v mém věku byl pozván v rychlém sledu za sebou jak do České televize, tak do Českého rozhlasu. Bohužel, v konečném důsledku by člověk raději ani pozvaný nebyl.

Když jsem se připravovala na pohovor v ČT, byla jsem opravdu zodpovědná. Věděla jsem všechna jména zaměstnanců, jména pořadů (jednalo se o pozici na ČT déčko, takže jsem měla nakoukané všechny šílené planety Yó a Kouzelné školky a tak podobně.) Bohužel, pohovor byl až nepříjemně zaměřený na mě na mé vize do budoucna, na mé silné a slabé stránky.... Vzhledem k tomu, že jsem na Kavčí hory jela přímo z Berlína, kde jsem si odbývala Erasmus, nějak jsem nemohla přepnout z angličtiny a němčiny zpět do rodné řeči. Takže jsem působila jako poloviční analfabet, který pevně následuje německý slovosled. I když se jednalo o dětský kanál a mistr Yoda je do určité míry pohádková postava, nijak to na komisi nezapůsobilo. Obligátní my se vám ozveme dodalo punc absolutní katastrofě.

Byla jsem naštvaná, že nejsem schopná formulovat představu o mém budoucím zaměstnání a jediné, co ze mě vypadlo bylo, že by to neměla být rutina. Což je trochu málo, vzhledem k tomu, že na téhle pozici se mělo osm hodin klikat do tabulek. Inu nevzali mě a celkem pochopitelně, ale stejně jsem v návalu vzteku udělala chybu, která mi dala pocítit, že v ČT to byl ještě milý pokec. Poslala jsem si na truc životopis i do Českého rozhlasu...

Když se mi ozvali, že mě vybrali (nejspíše se jim líbil můj motivační dopis, lézt někomu do zadku umím velmi skrytě a elegantně). Brala jsem to velmi sportovně, žádná příprava, stejně je bude zajímat moje nejslabší a nejsilnější stránka atd.

Začali jsme zlehka obligátními pitomostmi typu, v Lipníku nad Bečvou je asi hezky že? (Pražáci přistupují k městům na Moravě se stejnou zvídavostí jako k ohroženým kmenům v Africe.) A potom začaly otázky:

Kolik stanic má Český rozhlas a prosím abyste je vyjmenovala i se zaměřením, prosím.

Ze které strany je nejnovější prezident z našich okolních států. (Ne kdo to je, ze které je strany, kdo to je ví každý..)

Co to je TTIP? Napovím vám Transatlantická dohoda o obchodu a investicích mezi EU a USA na jakých stanovech stojí?

No a tak dále. Představte si prosím, že otázky jsou pokládány ve velmi rychlém sledu mužem, který měří dva metry, váží sto kilo a hlas má jak největší hororový kraken. (no možná už jsem si ho trochu zveličila, to tak u traumat bývá...) Jenom rovnou pro urážeče v diskuzi uvádím, že nešlo o nějakou extra prestižní pozici ale poskoka poskokům, kteří dělají poskoka redaktorům.

A vrchol vrcholů, zlo zel: Překlad z němčiny. Iránský jaderný program a jeho atraktivita pro Čínu. Až do té chvíle jsem si myslela, že alespoň vládnu dvěma jazyky. Nebyla jsem schopná najít v těch větách ani sloveso. Když mě vyprovázeli ze dveří, připadala jsem si jako ten nejpitomější idiot na celém světě a pevně doufala, že dolů pojedu výtahem sama, abych si v klidu vychutnala první nával pláče.

A tak, světe div se, mě nevybrali. Jsem zapšklá a zatrpklá a žiju s v mediální izolaci. Když vidím ČT je mi ze mě zle a když slyším rozhlas, nekontrolovatelně pláču. Na druhou stranu, až budu slavnou spisovatelkou, bude z toho moc pěkná historka k Šípovi do talk show....

A už nikdy neřeknu, že chci být blbá. Protože mám pocit, že tak trochu jsem.

Autor: Magdaléna Řiháková | středa 9.9.2015 17:05 | karma článku: 17.20 | přečteno: 672x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Média

Jaroslav Herda

Psala o strachu voličů Zemana ve svém blogu jinak, než jak napsaly Parlamentní listy.

Pedagožka, spisovatelka, blogerka a mluvčí Společnosti učitelů českého jazyka paní Veronika Valíková Šubová oslovila kováře - redakci Parlamentních listů.

28.3.2024 v 7:22 | Karma článku: 16.42 | Přečteno: 591 |

Martin Faltýn

Trochu se nám ty (dez)informace rozmáchly

Zažil jsem poměrně drzý článek, navážející se do jistých aktivit. Cožpak, to navážení by bylo v pořádku. Horší bylo, že autor neochvějně odkazoval na důkazní fakta. Což byla ovšem speciálně z jeho strany dezinformace, jako hrom!

18.3.2024 v 9:09 | Karma článku: 28.03 | Přečteno: 3852 | Diskuse

Jan Pavelec

ČT je hlásnou troubou pětikoalice

Je to zjevné ze způsobu vedení TV debat, z otázek, kterou jsou kladeny, z odpovědí, které jsou souhlasně rozvíjeny nebo naopak nesouhlasně ostrakizovány, a hlavně z témat, která jsou nastolována nebo naopak zcela ignorována.

9.3.2024 v 9:35 | Karma článku: 20.98 | Přečteno: 368 |

Jaroslav Herda

Do politiky často vstupují pohádky, někdy i drogy.

Když děti politiků experimentují s drogami, mohou nastat nečekané situace, však v tomto případě, v samém závěru příběhu, je droga jako příčina nedorozumění nakonec vyloučena. I nedorozumění.

4.3.2024 v 23:45 | Karma článku: 7.56 | Přečteno: 226 | Diskuse

Jiří Turner

Prima zprávy

Pamatuji, jak za bolševika byla média přehlídkou vítězství, úspěchů, pozitiv a jistot. Dnes jsou to katastrofy, neúspěchy, hrozby, varování, katastrofální vyhlídky a prognózy vyvolávající strach, nejistotu, zklamání a skepsi.

4.3.2024 v 14:27 | Karma článku: 30.53 | Přečteno: 796 | Diskuse
Počet článků 26 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 974

Jsem studentka, fejetonistka, divadelní kritička a velká milovnice módy. Mám dva blogy, které jsou sice krásné, ale bez čtenářů. A to je škoda a sama si tam návštěvnost nezvednu. Berte prosím mé články s nadhledem, není to kniha životních mouder ani zaručených pravd.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...