Divadelní recenze: Jméno v Městkém divadle Brno
V konečném důsledku se ukázalo, že není moc dobré znát předlohu dopředu (přijdete o lecjakou zábavu), ale stejně to vůbec nebylo špatné.
Zápletku bych popsala takto: Doma u hospodyňky a intelektuála sejde se trombonista a tak trochu snob, který čeká se svou krásnou partnerkou první dítě. Snob všem z legrace oznámí, že jeho potomek bude se jmenovat Adolf. Zdánlivě nevinný vtípek zapůsobí jako rozbuška dlouho odtikávající bomby jejich vzájemných vztahů. Jak to tak u konverzačních komedií bývá, sympatie se různě přelévají, aktéři se navzájem spojují a obviňují, zastávají, až nakonec nezůstane na nikom nit suchá, lítají stoly a kuskus se zašlapává do drahého koberce. I když se vám to možná jeví teď až moc rozjíveně, není tomu tak. Ansámbl zvládl udržet tok představení uměřený, nepřeháněl to s patosem, ale ani s přílišně rozjuchaným humorem.
No aby toho chválení nebylo příliš musím šťournout do dvou věcí. Tou první je scéna. Obyvák s nízkým stolkem a různě rozmístěnými sedacími pytli a polštářky. Zrovna ty pytle mě hrozně iritovaly. Všichni víme, že se na nich sedí blbě a i herci to vědí a celkem jsme to viděli i my, že to vědí. Různě se na polštářích klátili a poposunovali a musím říct, že mě to rozptylovalo. Protože se domnívám, že neměly sedací pytle žádnou zvláštní symboliku, vyměnila bych je za normální křesla.
Druhou, o něco podstatnější věcí jsou francouzská jména. Vyslovovat je není žádná sranda a už vůbec ne v afektu. Když Pierre Garaud (Viktor Skála)napomíná Vincenta Larchet (Martin Havelka) za to, že jméno jeho syna Apoléna říká jako Apolón a my přitom víme, že sám stihl už třikrát říct Apolón sám, je to cele skoro tak zmatené jako tahle věta. Prostě herci jména navzájem komolili, čímž občas zavládl zmatek, zejména v hledišti. Taky vypravěčský part byl až příliš popisný a ve chvíli, kdy se začal odvíjet obraz na jevišti, jsem začala ztrácet jako posluchač pozornost a divácký instinkt převládl, což byla škoda.
Jestli je potřeba někoho vyzdvihnout, tak je to rozhodně Alena Antalová v roli hostitelky Babu. V poslední třetině se stala totiž taková nemilá věc – jedné paní se udělalo v hledišti zle, bylo potřeba rozsvítit, sehnat doktora mezi diváky, zavolat sanitku, paní odvést (naštěstí to byl snad jen kolaps z horka) zhasnout a znova hrát. To všechno se stalo při jednom z vrcholných monologů Babu, kdy vyčítá manželovi všechny ústrky, které za život kvůli němu utrpěla. Alena Antalová po přerušení navázala tam, kde skončila a možná i díky vyděšení, které divadlem kvůli kolapsu divačky zavládlo dostal monolog nový rozměr, příchuť opravdového smutku.
Možná mě budou znalci kamenovat, že chválím pošetilou grotesku. Já se ovšem domnívám, že v divadle má své místo i komedie bez zjevného přesahu. S jemným humorem, který svižně plyne. Nedočkali jsme se hořkosladkého konce, vyvolaných existenčních otázek, které jsou poslední dobou v divadle velmi oblíbené a i já je ráda vyhledávám. Jméno je komedie milá, bezstarostná, dobře zahraná, a když budete hodně přemýšlet, nějakou tu depčičku si z toho stejně můžete vytáhnout.
Jenom se prosím dopředu nedívejte na film. Je výborný, ale připravíte se zbytečně o zážitek
(Recenze byla uveřejněna 28.9.2015 na blogu Thálie na provázku)
Magdaléna Řiháková
Jak jsem si šla změřit tuky v těle
Co vás čeká, když neprozřetelně vlezete na váhu pár dní po Novém roce. Ne na váhu, na stroj, který vám zruinuje sebevědomí...
Magdaléna Řiháková
Jak mě tatínek zapomněl v baletu
Sníh nikde a témata na fejetony se jen tak nenápadně rýsují. A tak jsem téměř psychoanalyticky zabředla do svého podvědomí a vyhrabala příběh, který je o sněhu a dětství a mých rodičích. Ideální předvánoční téma, nemyslíte?
Magdaléna Řiháková
Jak jsem si znovu našla bydlení
Někdy člověku dochází inspirace. Někdy mi vůbec nikdo neubližuje, abych se mu mohla pomstít na blogu. A někdy se nastěhujete někam, kde se zase píše samo.
Magdaléna Řiháková
Jak jsem málem udělala v českých médiích pohovorový homerun.
Poměrně nedávno vyslovila jsem jedno velmi pošetilé přání. Řekla jsem, že bych chtěla být úplně blbá.
Magdaléna Řiháková
Jak Kačenka vyhrála zájezd do Cannes
Já ve hře nemám štěstí. V tombole nevyhraji nikdy nic, dokonce ani vytouženou štangli salámu či lahev vodky. Kačka, ta je na tom podobně, i když...jak kdy...
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Nejednáme. Na obzoru je stávka soudních pracovníků, požadují vyšší platy
Premium Odvádějí vysoce odbornou práci, musejí skládat speciální zkoušky, někdy sami vypracovávají drobná...
Pokroková nenávist k Židům. Jak se z univerzit v USA staly filiálky Hamásu
Premium Na elitních amerických univerzitách vyhánějí Židy takovým stylem, že to tam vypadá jako v Německu...
Karafiátovou revoluci zažehla jediná píseň. Portugalsko vyvedla z diktatury
Málokterá revoluce je spojena s písní a květinou, jako se to stalo té portugalské. Před 50 lety se...
Chtěl se odpálit během olympiády v Paříži. Ve Francii zatkli 16letého hocha
Kriminalisté ve Francii v úterý zadrželi 16letého mladíka francouzské národnosti, který na...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 26
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 974x